Sedmiletý prvňák Dan už mohl být žákem druhé třídy. Zápisu se s dětmi svého ročníku ale neúčastnil. Učitelka v mateřské školce totiž jeho rodičům doporučila, ať ještě rok počká a využije odkladu. „O této možnosti jsme sami od sebe vůbec neuvažovali. Popud paní učitelky přišel až těsně před zápisem, takže času na rozmyšlení moc nebylo,“ vysvětluje jeho matka Tereza Plachá, která zpětně svého rozhodnutí lituje.
Dan se kontaktu s cizími lidmi nebál, potíže mu nedělalo ani vyjadřování. Bojoval pouze s kreslením a psaním. „Do kreslení se mu nikdy nechtělo. Za celou dobu jeho docházení do školky se k nám ale nedostala žádná informace, která by naznačovala, že se na to máme zaměřit,“ říká Plachá.
Nejedná se o unikátní případ. Za posledních deset let narostl v Česku počet žádostí o odložení povinné školní docházky o 34 procent. Nejčastější příčinou odkladů bývá celková nezralost dítěte. Velký problém současným předškolákům dělá i vyjadřování. „Na dětech je znát zejména opožděný vývoj řeči a nedostatečná komunikační vybavenost. Tyto problémy částečně můžeme připisovat i novodobým technologiím, se kterými děti vyrůstají,“ míní Alena Vokurková, ředitelka ZŠ a MŠ Bohdíkov na Šumpersku.
Nadměrné množství odkladů způsobuje komplikace pedagogům a vyčerpává kapacitní možnosti školek. Ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek tvrdí, že pro učitele může být problém, pokud dítě po odkladu narozené na podzim, tudíž osmiletý prvňák, sedí v lavici s někým drobnějším, čerstvě šestiletým. „Vzhledem k věkovému rozdílu se už nejedná o vrstevníky. Každý z nich proto vyžaduje trochu jiné přístupy,“ vysvětluje.
Navíc ne každý rodič využije rok odkladu pro docvičování nezralých dovedností. Mnohé předškoláky tak může odklad spíše zbrzdit. „Dítě se v období nástupu do školy vyvíjí ohromnou rychlostí. Šesťák s odkladem tak má jiné starosti než šesťák bez něj. Myslím si, že šestnáctiletí žáci na základní školu už nepatří,“ myslí si ředitelka pražské ZŠ Mendelova Martina Thumsová.
Další rok v mateřské školce už často předškolákům nemá co nabídnout. Dítě má navíc po zápisu dostatek času k vypilování nedostatků ještě před samotným nástupem do školy. Danova matka s ním začala trénovat ihned poté, co se dozvěděla, že má její syn potíže s držením tužky. Největší zlepšení se stejně dostavilo téměř okamžitě po nástupu do první třídy, ve které teď Dan prospívá bez potíží. Tereza Plachá si tak myslí, že odklad byl zbytečný.
Od roku 2017 musí každé dítě před nástupem do první třídy strávit rok v mateřské škole. Česká školní inspekce si od této změny slibovala, že přinese snížení počtu odkladů. Trend je ale opačný. „Odklady by se měly postupem času stát výjimkou, a ne se zvyšovat. I přestože dochází k individualizaci výuky, ochranitelský pud rodičů stále přetrvává,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář.
Škola se má na dítě připravit, ne dítě na školu, tvrdí inspekce
Například podle speciálního pedagoga Mikuláška by počet odkladů mohlo snížit plošné zavedení logopedie do školek. Tyto služby prozatím nabízí pouze vybrané mateřské školy. Ty by navíc podle něj mohly žáky na školu lépe připravit důsledným procvičováním potřebných dovedností.
Chybu ale vidí i v rodičích, podobně jako ředitelka školy Vokurková. „Obrovskou rezervu máme v přípravě na rodičovství a spolupráci s rodiči dětí. V minulosti jsme několikrát narazili na odpor rodičů při návrhu učitelek na odklad školní docházky a opačně,“ říká. Poslední slovo totiž má zákonný zástupce. Doporučení pedagogů slouží pouze jako názor odborníka.
A rodiče se často obávají, zdali jejich potomek první třídu zvládne. Ministerstvo školství i z tohoto důvodu plánuje v nejnižších ročnících zrušit známkování. S tím však většina společnosti nesouhlasí, jak ukázal únorový průzkum společnosti STEM/MARK.
Kovář ze školní inspekce říká, že je nutné změnit přístup k nástupům do prvních tříd. „Cílem českého školství je přeformulovat přežitek, který tvrdí, že dítě má být připraveno na školu. Je tomu totiž naopak. Zastaralý přístup některých škol ale požadovaným výsledkům nenapomáhá,“ vysvětluje.
Pro děti ze specifického prostředí je odklad přínosný
Rok navíc strávený v mateřské školce je podle oslovených odborníků přínosný především pro děti, které potřebují speciální podporu. „Dětem z málo podnětného nebo sociálně znevýhodněného prostředí odklad pomůže,“ myslí si Vokurková. Tento fakt odráží i odlišná situace mezi regiony.
Podíly dětí s odkladem se pohybují v jednotlivých okresech od 13 do 30 procent. Nejhůře je na tom Olomoucký a Královéhradecký kraj. „Zvýšená míra odkladů často souvisí s vyšším zastoupením rodin ohrožených sociálním vyloučením. Data tedy ovlivňuje například chudoba či nedostačující bydlení,“ komentuje výsledky analýzy obecně prospěšné společnosti EDUin její autorka Kateřina Lánská. Svou roli mimo jiné hraje i zapojení obcí, úroveň škol či působení neziskových organizací.
V některých případech se ale nevyužití odkladu přece jen nevyplácí. Podle zveřejněných dat opakuje první ročník více než 1100 žáků ročně, což je přibližně každé sté dítě. „V okresech s podprůměrnou mírou odkladů je často nadprůměrná míra propadání,“ vysvětluje Lánská.
Problematická je i náročnost prvního ročníku a přehnané nároky některých učitelů. „Každé dítě je specifické. Někomu trvá pochopení látky déle, někdo je přirozeně rychlejší. Při striktním přístupu pedagogů žák ztrácí motivaci k učení i k docházce,“ říká Mikulášek z brněnské pedagogicko-psychologické poradny.
Údaje o opakování prvního ročníku posilují obavy rodičů, s nimiž mohou být spojeny právě nadměrné pokusy o zajištění odkladu. „Odstranění opakování ročníku je jednou z výzev českého školství. Pokud škola dobře pracuje s nastavením individuálních cílů ve vzdělávání, měl by tento jev postupně vymizet, což by snížilo i množství odkladů,“ říká Kovář z inspekce.
