Jak píše agentura AP, sága One Piece vypráví o dobrosrdečném chlapci Monkeym D. Luffym, který touží stát se novým pirátským králem. Jeho příběhy v Japonsku vycházejí přes čtvrt století, drží se na vrcholu žebříčku prodejnosti. Vznikl podle nich animovaný televizní seriál čítající přes tisíc epizod, 13 animovaných filmů nebo videohry a daří se prodeji merchandisingu, to znamená reklamních předmětů.
“Někteří lidé se ale bojí, jak ten hollywoodský remake dopadne,” říká Nina Oiki, která se věnuje genderu a politologii na prestižní univerzitě Waseda v japonském Tokiu. One Piece začala číst ještě na základní škole, když autor příběhu Eiičiró Oda roku 1997 zveřejnil první díly v manga týdeníku Šúkan šónen Jump. Dnešní akademička pak sledovala i animovaný seriál One Piece.
Popularitu japonského žánru zkoušel už několikrát vytěžit zábavní průmysl v USA. Netflix roku 2017 čelil kritice za to, jak zfilmoval mangu Death Note o magickém zápisníku zabíjejícím každého, jehož jméno je do něj napsané. V prosinci 2021 tatáž videotéka zrušila hraný seriál Kovboj Bebop: Lovec odměn o skupině dobrodruhů, kteří pronásledují nejnebezpečnější zločince v galaxii. Sci-fi western na motivy mangy skončil po první řadě.
Přesto podle odborníka na japonskou popkulturu Rolanda Keltse dnes “manga zažívá mimořádné časy” právě díky zájmu streamovacích platforem jako Netflix, které mohou značky dříve známé v úzkém okruhu fanoušků rychle rozšířit po celém světě.
Na letošek plánovaný hraný seriál One Piece chce napodobit úspěch mangy Zabiják démonů neboli Demon Slayer, která rovněž začala vycházet v časopisu Šúkan šónen Jump a podle níž vznikl úspěšný film i animovaný seriál. Netflix jej přejal do nabídky.
Minulý měsíc firma The Pokémon Company oznámila, že s Netflixem připravuje seriál Pokémon Concierge užívající techniku stop-motion neboli fázovou animaci. Pokémon je s odhadovanými celkovými tržbami přes 100 miliard dolarů za vše od komiksů po hračky zřejmě nejlukrativnější mediální frančízou na světě, spočítal server Statista.com. Podle něj tato sága stejně jako další stálice japonské popkultury, roztomilá kočička Hello Kitty, co do prodejů předčí i americké Star Wars nebo superhrdinský svět od Marvelu.
To samozřejmě vnímají producenti z Hollywoodu, kteří právě proto čím dál sahají po anime a snaží se jeho úspěch přenést do euroamerického světa. Momentálně vzniká například americký remake oceňovaného anime filmu Makota Šinkaie z roku 2016 nazvaného Kimi no na wa, v němž si dívka a chlapec ve snech prohodí těla. Netflix chystá také film podle japonské série Gundam o humanoidních robotech ovládaných lidmi.
Dle odborníka na japonskou popkulturu Rolanda Keltse, autora knihy Japanamerica, má anime na rozdíl od superhrdinských příběhů nízké náklady a počítačem animovaní hrdinové se při natáčení nemohou zranit, ani říct na sociálních sítích něco, kvůli čemu by čelili bojkotu. “Jsou to stylizované postavy překračující hranice států. Postavičky z anime jsou obecně globálně velmi dobře srozumitelné,” myslí si Kelts.
Kolem nejúspěšnějších anime vznikly oddané skupiny fanoušků, které však mají o to vyšší nároky. U jedné takové narazil hollywoodský remake sci-fi Ghost in the Shell. Animovaný film z roku 1995 kritici dodnes řadí mezi nejlepší ve svém žánru, hraná adaptace s herečkou Scarlett Johanssonovou z roku 2017 však mimo jiné čelila kritice za to, že v ní místo Asiatů účinkují běloši.
V chystané adaptaci One Piece chlapce Luffyho ztvární dvacetiletý mexický herec Iñaki Godoy.
Ve snaze stát se pirátským králem hrdina sestavuje posádku a do svého dobrodružství zapojuje čím dál více postav. Mimoděk tak ukazuje inkluzivní způsob vedení kolektivu, který je inspirativní, ať už se jedná o partu pirátů, skupinu studentů, nebo tým v práci, srovnává fanynka komiksu a akademička Nina Oiki. “Luffy je lídr, jakého bychom si přáli mít všichni. Je to hrdina, ale nemá nadpřirozené schopnosti. Je jedním z nás. Chce se stát králem pirátů ne proto, aby všem vládl, ale aby všechny osvobodil,” dodává.
