Podle agentury AP to začíná být zavedený typ. V čím dál více hollywoodských příbězích zastává hlavní zápornou roli sebestředný, zlý miliardář, který vlastní technologickou firmu či sociální síť, označuje se za vizionáře či narušitele starých pořádků a přehnaným sebevědomím zastírá své asociální chování.
Tento charakter nyní zábavní průmysl vytěžuje podobně jako dříve postavy šílených vědců nebo zlých Rusů. Má to svůj důvod, poslední tři desítky let se Hollywood zdráhal utužovat nesympatičnost postavy tím, z jaké země pochází. Například v loňském velkorozpočtovém filmu Top Gun: Maverick hrdina v podání Toma Cruise bojuje s nepřítelem, jenž nemá tvář a nepochází z žádné konkrétní země. Díky tomu producenti nemuseli riskovat, že by se jejich dílo nedostalo například na ruský či lukrativní čínský trh.
Zlý miliardář je podobně jako jeho firma nadnárodní, a proto tak oblíbený u scenáristů. Téma je navíc aktuální v době, kdy narůstá obava společnosti z toho, jak moc naše životy ovlivňuje technologie. A kdy veřejnost skrze sociální sítě blíže poznává některé z nejmocnějších mužů světa, pokračuje agentura AP.
V loňském filmu Jurský svět: Nadvláda ze ságy, která vždy vyprávěla o chamtivosti korporací, zlý miliardář nemohl chybět z podstaty věci. Ve snímku Spiderhead ztvárnil Chris Hemsworth zlověstnou karikaturu sociopatů ze Silicon Valley. V satiře K zemi hleď! hrál Mark Rylance miliardáře, jenž kvůli výdělku možná přivodí zkázu světa.
V sedm let starém Batmanovi vs Supermanovi: Úsvitu spravedlnosti se vyskytoval šéf korporace Lex Luthor, jehož role se ujal Jesse Eisenberg. V dalším akčním filmu Old Guard: Nesmrtelní hrdinové čelili řediteli farmaceutické společnosti v podání Harryho Mellinga. V komediálním dramatu z prostředí virtuální reality Free Guy protagonisty ohrožoval zlý programátor ztělesněný Taikem Waititim. V devět let staré Ex Machině nebezpečí představoval Oscaar Isaac jako šéf internetového vyhledávače. A seznam by mohl pokračovat.
Nabízelo by se vysvětlení, že Hollywood prostě žárlí na Silicon Valley, tedy druhé kalifornské centrum inovace a tvůrčího myšlení. Ve skutečnosti jsou však tyto světy dávno propojené a mnohé ze snímků o zlých miliardářích měly premiéru na moderních technologických platformách jako Netflixu. Ten ostatně distribuoval i vánoční detektivní hit Na nože: Glass Onion, v němž Edward Norton připíjí narušitelům starých pořádků.
Podle loňského průzkumu univerzity Quinnipiac si 70 procent Američanů myslí, že sociální sítě přinášejí více škody než užitku. A jejich šéfům jako Markovi Zuckerbergovi, majiteli společnosti Meta provozující Facebook, důvěřuje ještě méně lidí. V loňském průzkumu televize NBC ho za pozitivní postavu označilo jen 8 procent respondentů.
S ohledem na podobné názory veřejnosti producenti našli srozumitelný typ postavy, který u diváků rezonuje. A tak dnes film za filmem antagonisty ztělesňují asociálové, kteří se považují za hrdiny a chtěli by změnit svět, nebo alespoň mezilidskou komunikaci, byť ve skutečnosti nezvládají ani nejzákladnější lidské vztahy. Protože však mají peníze a moc, stejně se jim všichni musíme podřizovat, píše agentura AP.
„Podle mě je to ten nejnebezpečnější člověk na světě,“ říká herec Mark Rylance o své postavě Peteru Isherwellovi ze satiry K zemi hleď!. V tomto předloňském filmu se na Zemi řítí kometa, jež může zničit veškerý život. Lidé by ji zřejmě uměli zastavit, miliardářský majitel technologické společnosti Isherwell by z ní ale ještě předtím rád vytěžil cenné minerály.
„Myslí si, že hravě vyřeší každý problém, který před nás příroda postaví. Pro mě ztělesňuje přesně ten typ myšlení, který nás dostal do téhle stávající šlamastyky, kdy se všichni rveme o moc a snažíme se podmanit veškerý život, na němž jsme přitom bytostně závislí a s nímž jsme propojení,“ uvažuje Mark Rylance.
Loňský film Na nože: Glass Onion, jenž může v noci na pondělí získat Oscara pro nejlepší adaptovaný scénář, typ antagonisty ještě o něco posouvá. Edward Norton hraje podnikatele, který je sice extrémně bohatý, mocný, a protože vymýšlí nový zdroj energie, tak i nebezpečný. Ale zároveň je to „zabedněný, vypatlaný hňup“, jak nakonec konstatuje detektiv Benoit Blanc hraný Danielem Craigem.
Režisér Rian Johnson napsal scénář druhého dílu Na nože dlouho předtím, než miliardář Elon Musk koupil sociální síť Twitter. Film měl však premiéru v době, kdy veřejnost s kombinací pobavení a zděšení sledovala právě Muskovo neobratné počínání v roli nového ředitele Twitteru.
Podle režiséra byl Musk jen jedním z předobrazů Nortonovy postavy. Přesto za to autor sklidil i kritiku. Například americký konzervativní komentátor Ben Shapiro nasbíral miliony zhlédnutí s twitterovým vláknem, v němž Muska hájil jako jednoho z nejúspěšnějších žijících podnikatelů. „Kolik raket v poslední době do vesmíru vyslal režisér Johnson?“ posmíval se režisérovi komentátor s odkazem na úspěchy Muskovy kosmické firmy SpaceX.
Sám Musk se k filmu nevyjádřil, obecně ale trend zaznamenal. „Hollywood zarputile odmítá zfilmovat byť jen jediný příběh o úspěšném start-upu, jehož šéf by nebyl tydýt a/nebo padouch,“ postěžoval si vloni na Twitteru.
Tím ovšem jeho filmové starosti zdaleka nekončí. Nejnověji tento týden oscarový dokumentarista Alex Gibney oznámil, že o Muskovi chystá celovečerní snímek. „Chci ukázat, jaký má Musk vliv na svět,“ zdůvodnil.
Podle agentury AP se na trendu ukazovat zlé miliardáře v nejbližší době nejspíš nic měnit nebude. A když to nebudou zlí miliardáři, bude to v každém případě svět, který pomáhali stvořit. Jako v dalším oscarovém favoritovi, snímku Všechno, všude, najednou. V něm sice nevystupuje zlý podnikatel, autoři však dění zasadili do světa, který lidé jako Miles Bron z filmu Na nože: Glass Onion pomáhali vytvořit. „Natočili jsme ho právě proto, že takhle vnímáme moderní život,“ uvedli.
I když tedy v noci na pondělí Na nože: Glass Onion nevyhraje Oscara, svým způsobem lidé jako Miles Bron už teď vyhráli – svět je jejich a my ostatní v něm žijeme, uzavírá agentura AP.Video: Trailer z filmu Na nože: Glass Onion
