Schodiště se skládá z několika základních prvků: ramen (řady schodů), podest, mezer mezi rameny a také bezpečnostních prvků – zábradlí nebo balustrád. Jejich specifičnost je definována v příslušných právních normách, kterými se musí řídit. Níže uvedeme základní informace vycházející z výše zmíněných norem ohledně návrhu schodišť v domě.
Sklon, výška a šířka stupňů
Faktory, jako je sklon, výška a šířka schůdků, by měly být přizpůsobeny typu a počtu lidí, kteří se na nich pohybují, a také případným materiálům, které se po nich budou přenášet. Základní sklon přizpůsobený lidskému kroku je v rozmezí 60 – 65 cm. Parametr výšky a šířky stupňů se zvyšuje v závislosti na počtu osob pohybujících se po schodech a také na jejich umístění v prostoru domu. V rodinném bydlení je standardní výška schodu 17,5 cm a šířka 110 cm. Počet kroků v jednom běhu je pevně daný, stanovený zákonem a činí sedmnáct kroků. Je však třeba mít na paměti, že standardy ne vždy odpovídají pohodlí. Proto stojí za to vzít v úvahu podmínky samotné budovy a také pohodlí obyvatel.
Balustrády a přistání
Mezipatra jsou místa určená k odpočinku, kupř. při přenášení těžkých věcí a prostor vhodný pro vzájemné míjení osob (např. v bytových domech musí být přiměřeně větší z důvodu velkého počtu obyvatel). Jejich šířka by měla být přizpůsobena šířce letů a schodů (minimálně 30 cm) a zohledňovat potřeby obyvatel, např. skutečnost, že v domě jsou osoby se zdravotním postižením (pak může být podesta široká i 150 cm). Zastávky i chůze by měly být řádně zajištěny, např. balustrádami. Jejich výška se obvykle pohybuje mezi 90 a 110 cm.
Přizpůsobení schodiště prostoru
Pokud se nám podaří určit vhodné rozměry pro návrh schodiště v našem domě, vyplatí se věnovat pozornost i jejich přizpůsobení prostoru. Jako příklad zde mohou posloužit jednoramenné schody. Skvěle vypadají v bytech a domech s velkým prostorem, protože zabírají hodně místa. Také jejich vzhled pak lze efektivně obnažit – konzolová schodiště. Výhodou takových schodů je bezpečnost pohybu po nich. Pokud jsou však integrovány do příliš malého a těsného prostoru, mohou být velmi strmé a ztrácet své výhody. Většinou špatně padnoucí jednoramenné schody mají podobu žebříku, po kterém nelezeme, ale stoupáme.
Prostor pro schody
Odpověď se zdá jednoduchá: na podlahu! Realita je však složitější. Tradiční schody se většinou umísťují do komunikačního prostoru – chodby nebo schodiště a vlastně propojují patra, často rozdělují zónu pro hosty (den) se zónou pro rezidenty (noc). Problém s takto umístěnými schodišti obvykle souvisí s velkou plochou, která je jim přidělena. Ergonomickým řešením je otevřené schodiště, které využívá minimum komunikačního prostoru a bývá umístěno v obývacím pokoji. Jejich umístění v jiné místnosti může ztížit uspořádání. Struktura schodiště se však dá proměnit ve výhodu, např. točité schody dodají lehkost.
