Kořeny do současné aromaterapie sahají až do dávných dob, kdy se z aromatických bylin a esencí připravovaly kosmetické přípravky, léky, parfémy a kadidlo. Ve starém Egyptě se byliny louhovaly v tuku a ponechávaly se na slunci. Pomocí tepla se z nich uvolňovalo aroma, které přecházelo do tuku, z kterého se následně připravovaly masti a tuhé parfémy. Při balzamování těl mrtvých faraónů byly jejich tělesné dutiny vyplňovány vonnými pryskyřicemi, kořením a dřevem. Ve starých hrobkách byly nalezeny alabastrové nádoby s mastmi, které mohly být i po tisíci letech podrobeny rozboru. Starověký lékař Hippokrates doporučoval umístit doutnající vonné byliny nad nemocného. Další lékaři připravovali léčivé přípravky při léčbě různých poranění.
Destilace
Učenec Avicenna získával pomocí destilace z růže aromatické vody a éterický olej. Tato metoda byla známá již ve středověku. V 16. a 17. století se vydávaly herbáře, které popisovaly vlastnosti jednotlivých rostlin. Bylinné přípravky a éterické oleje byly používány v lidovém léčitelství. V 18. století bylo možné v londýnských apatykách koupit rostlinná léčiva s éterickými oleji. V průběhu 19. století vytlačily bylinnou léčbu a éterické oleje takzvané „čisté léky“ a ve 20. století dochází opět k znovuzrození rostlinných produktů. Destilací se získává mnoho olejů, včetně levandulového a rozmarýnového. Destilační zařízení je naplněno rostlinným materiálem a pod vysokým tlakem je do ní puštěna pára a potom se pára ochladí tak, aby se přeměnila na vodu a éterický olej plaval na hladině.
Extrakce
Éterické oleje se získávají z listů, květů, stonků, plodů a kořenů různých rostlin. Rostlinu je nutné sklidit ve správný okamžik, aby byl její přínos co největší. Oleje jsou získávány pomocí destilace, lisováním nebo chemickou extrakcí a můžeme mezi nimi nalézt zástupce z celého světa.
Moderní aromaterapie
Slovo aromaterapie poprvé použil francouzský chemik René-Maurice Gattenfossé, který si při nehodě v laboratoři potřel popálenou ruku čistým levandulovým olejem a objevil tak náhodou jeho léčivé účinky. Po tomto objevu používal éterické oleje za první světové války při léčbě zraněných vojáků v nemocnici. Aromaterapie stejně jako jiné vědy se neustále vyvíjí a v současné době nachází velmi široké uplatnění zejména při masážích, v kosmetickém průmyslu nebo při zmírnění určitých zdravotních potíží. Éterické oleje nachází své uplatnění nejen při léčbě lidí, ale i zvířecích mazlíčků.
Éterické a nosné oleje
Éterické oleje jsou vysoce vonné esence, které se velmi rychle odpařují. Při masážích je nutné éterický olej ředit s tzv. rostlinným olejem neboli nosičem. Jako nosič se používá například mandlový, slunečnicový nebo pupalkový olej. Po smíchání s éterickými oleji vzniká příjemná směs. Můžeme také použít krémový nebo mlékový základ, protože mají specifické využití a příznivě ovlivňují stav pokožky.
Jak dávkovat éterické oleje?
Pro dávkování éterických olejů k masáži použijeme 10 kapek čistého éterického oleje ve 20 ml/4 lžičkách nosiče vytvoří 2,5% roztok. Tato koncentrace se doporučuje pro dospělé jedince. Pro vytvoření 1% roztoku použijeme 5 kapek čistého éterického oleje ve 20 ml /4 lžičkách nosiče. Tento typ ředění je vhodný jak pro dospělé jedince s citlivější pokožkou, tak pro děti od 3 do 10 let. Díky naředění v tzv. nosiči lze éterické oleje zcela bezpečně nanášet na pokožku.
Základní zásady
Éterické oleje bychom neměli aplikovat na pokožku nezředěné. Výjimku tvoří pouze levandulový a čajovníkový olej, který můžeme použít jako první pomoc. Veškeré éterické oleje uchováváme mimo dosah malých dětí. U éterických olejů sledujeme dobu trvanlivosti a uchováváme je v temnu a při přiměřené teplotě. V případě zvýšené citlivosti, musíme veškeré éterické oleje před jejich nanesením nejprve vyzkoušet na zápěstí a provést test alergických reakcí. Jestliže se po nanesení éterického oleje objeví rudá vyrážka, omyjeme postižené místo jemným mýdlem a ošetříme ho mandlovým olejem, aby došlo ke zklidnění pokožky. Veškeré citrusové oleje jsou potencionálně fytotoxické, způsobují tedy nepravidelnou pigmentaci vlivem ultrafialového záření. Z tohoto důvodu se po aplikaci směsi s citrusovým olejem 12 hodin nevystavujeme silnému UV záření. U novorozenců a dětí do jednoho roku se doporučuje používat čisté nosiče.
Tóny jednotlivých vůní
V 19. století přišel Francouz, George Piesse, s nápadem třídit vůně podle stejného principu jako tóny. I když převážná část jeho filozofie již upadla v zapomnění, rozlišení na nejvyšší, střední a nejnižší tóny se stále používá při výrobě parfémů a stejný princip lze uplatnit v aromaterapii. U éterických olejů však neplatí tak přísná rozlišení jako u vůní, zpravidla tvoří jednu hlavní kategorii, i když mohou mít další přesnější charakteristiky.
Metody použití éterických olejů
Organismus může přijímat éterické oleje několika různými způsoby, které pomohou navodit pocit celkové relace. Mezi nejrozšířenější formu patří masáž, koupel, obklad nebo inhalace.
- Masáž – nejčastěji se používá tzv. efloráž, kdy dochází k zahřátí pokožky i svalů.
- Koupel – naplníme vanu teplou vodou a přidáme asi 6 kapek éterického oleje nebo můžeme zředit olej s plnotučným mlékem.
- Obklady – horký obklad pomáhá vytáhnout škodlivé látky a studený obklad ulevuje při bolestivých stavech.
- Inhalace – výborně ulevuje při pocitech chřipky a nachlazení, do velké mísy nalijeme vodu, která takřka dosáhla bodu varu a přidáme léčivé oleje (například čajovník), přehodíme přes sebe ručník a vdechujeme výpary asi 10-15 minut.
Nákup éterických olejů
Při nákupech éterických olejů bychom měli vzít v úvahu několik skutečností. Nejkvalitnější oleje se prodávají v tmavých skleněných lahvičkách, které je chrání před ultrafialovým zářením, které zkracuje jejich životnost. Veškeré lahvičky by měly být pevně zašroubované a pomocí kapátka kontrolujeme přesné dávkování. Rozhodně nekupujeme éterické oleje v lahvičkách s otevřeným hrdlem. Na etiketě by měl být uveden název oleje v češtině i v latině. U levandulového a eukalyptového oleje rozlišujeme několik druhů, proto je nutné vědět, co přesně kupujeme.
Uchování éterických olejů
Éterické oleje jsou stoprocentní přírodní rostlinné výtažky a pocházejí z živých organismů. Jejich životnost je omezena a po době exspirace již vůně i účinky slábnou a z olejů se stává kalná a lepkavá hmota. Ideální je používat oleje co nejčerstvější. Ideální je tmavé, suché a chladné místo. Při skladování v ledničce by měly být oleje odděleny od potravin.
Heřmánek římský
Získává se z něj příjemný, jemný olej, který je vysoce oblíbený zejména pro své zklidňující účinky při dětské nevolnosti a rozrušení. Má také dobré účinky při péči o pleť. Používá se také pro své protizánětlivé, spasmolytické a analgetické účinky. Pomáhá při migrénách a při stresu.
Levandule
Velká většina oleje se vyrábí na jihu Francie, především v Provence. Vedlejším produktem destilace je levandulová voda, která se používá na smíšenou nebo suchou pokožku. Levandule patří mezi hojně využívané oleje zejména při spáleninách, ke zmírnění křečí, k omlazení pokožky, zmírnění křečí, žaludečních potížích, migrénách apod. Tento olej má velmi silné uklidňující účinky a pomáhá při nespavosti a úzkosti.
Pačuli
Má velmi exotickou vůni, v minulosti se používal především k odpuzování hmyzu a má pověst silného afrodiziaka. Olej se získává z listů a je hojně používán při péči o aknózní pokožku, rozpraskané kůži, při poruchách trávení. Pomáhá při nervovém vyčerpání a dobře se mísí s pomerančem, levandulí nebo santalovým dřevem.
Majoránka
Majoránka patří mezi naše nejznámější byliny a je blízká příbuzná oreganu – dobromysli,
Proto se jí budeme věnovat poněkud podrobněji. V gastronomii i lékařským účelům se využívá již od pravěku. Ve starém Řecku byla pohřební rostlinou. Pěstovali ji na hřbitovech, aby přinesla zemřelým duchovní klid. Byla také spojována s Afrodité, bohyní lásky, krásy a plodnosti. Silice je destilována z druhu organum majorana, který nesnáší silné mrazy. V chladnějších oblastech se vyskytuje druh origanum onites. Majoránka má především silné spasmolytické účinky. Uvolňuje křeče v oblasti dýchacího traktu. Na psychiku působí tlumivě, ale současně přináší podporu a vřelost. Podobně jako levandule i majoránka je vyvažovacím olejem a má zklidňující účinky na přetíženou mysl i nervy a současně dokáže posílit při chronické vyčerpanosti a letargii. Můžeme ji použít při nespavosti, depresích, různých typech fobie a stavech úzkosti. Majoránka je vhodná k masážím pro své analgetické účinky, uvolňuje a prokrvuje.
Kombinace s jinými oleji
Majoránka se dobře mísí s levandulí, koriandrem, muškátem, pepřem, rozmarýnem, tymiánem, jalovcem a citrusy. Na uvolnění suchého kašle se doporučuje směs s estragonem, cypřišem a tymiánem. V případě poruch spánku je vhodné majoránku zkombinovat s římským heřmánkem. U citlivých osob může majoránka působit dráždivě.
Při jakých potížích může majoránka pomoci?
Majoránka pomáhá zlepšit zejména tyto stavy:
- zlepšuje stav aknózní a mastné pleti,
- pomáhá při menstruačních bolestech,
- stimuluje roztažení cév,
- stimuluje činnost žaludku, střev a ledvin,
- uvolňuje napětí a křeče příčně pruhovaného svalstva,
- snižuje krevní tlak,
- mírní bolesti hlavy,
- působí preventivně při zažívacích potížích.
Pomeranč
Pomerančovník pochází z Číny a olej se získává z kůry a díky své příjemné, sladké vůni se s velkou oblibou používá v kosmetickém průmyslu nebo jako aroma. Olej je velice jemný a pomáhá při léčbě zažívacích potíží, a to zejména u dětí. Prospívá mastné a smíšení pleti, léčí akné u dospívajících a regeneruje pokožku. Jemná a sladká vůně pomeranče působí jako antidepresivum.
Neroli
Nerolový olej má nádhernou květinovou vůni, když je kvůli velkému počtu květů, které jsou třeba k výrobě malého množství, také poměrně drahý. Pomerančovníkové květy se podle tradice přidávaly do svatebních kytic, protože jejich lehká, uklidňující vůně údajně mírnila nevěstinu nervozitu. Používá se také při péči o jizvy, je vhodný pro zralou a citlivou pokožku.
Rozmarýn
Ve starověkém Řecku se větvičky rozmarýnu zapalovaly jako kadidlo, protože jeho kouř vydává silnou vůni. V dnešní době se rozmarýnové větvičky pokládají na opékané maso, aby mu přidaly aroma. Pár kapek nakapaných na kapesníček zlepšuje koncentraci. Rozmarýn dále podporuje růst vlasů, tonizuj pokožku hlavy, používá se při kašli, nachlazení, chřipce působí jako stimulant.
Jalovec
Jalovcový olej je tradiční složkou pálenky a velmi účinným diuretikem. Ve Švýcarsku se proti infekcím dýchacích cest a nachlazení stále používá džem z jalovčinek. Jalovčinky musí před destilací dva roky zrát. Využívá se při svalových bolestech, celulitidě, zadržování tekutin nebo jako antiseptikum.
Péče o vlasy
Vlas je vyživován vlasovým váčkem a pokud vlas vypadne, dochází k jeho odumření. Jeho výživu zajišťuje bílkovina keratin a pružnost mu pravidelně dodávají zvláštní podkožní žlázy, které vylučují zvláčňující oleje. Odbarvovače, koncentrované šampony a vlasová kosmetika vysušují pokožku hlavy a narušují její schopnost zásobování těmito oleji. Aromaterapeutické masáže pokožky hlavy pomáhají vyživovat vlasové váčky a tím povzbuzují růst zdravých vlasů. Směs éterických olejů může zjemnit strukturu vlasu a dodat jim krásnou vůni. Například heřmánek římský zklidňuje vrchní vrstvu pokožky. Velmi všestranné použití má např. pačuli.
Celulitida
Celulitida je způsobena hromaděním vody a odpadních produktů v tukové vrstvě pokožky a následně dochází k tvorbě tvrdých výstupků a pokožka vypadá jako pomerančová kůra. Doporučená masážní směs spočívá ve smíchání 3 kapek jalovcového, 4 kapek citronového a 3 kapek fenyklového oleje smíchaných s 20 mililitry mandlového oleje. Do postižených oblastí vmasírujeme dvakrát denně.
Dýchací potíže
Éterické oleje mohou velmi účinně pomoci při zmírnění a léčbě dýchacích potíží. Pro dosažení velmi dobrých výsledků lze použít oleje různým způsobem. Například do pracovního prostoru nebo ložnice můžeme umístit odpařovat nebo aromalampu. Před spaním je vhodná koupel, kdy s použitím vhodných olejů vstřebáváme účinky jak kůží, tak vdechováním jemných výparů. Ráno nebo večer je vhodné potírat hrudník směsí, která uvolňuje dýchací cesty a zlepšuje dýchání. Zejména v zimních měsících jsou vhodné koupele nohou. Inhalovat můžeme klasickým způsobem: nahnout se nad misku s vroucí vodou, přes hlavu si přehodíme ručník a zhluboka vdechujeme vypařované oleje (eukalypt, citron atd.).
Eukalyptus
Tento australský strom má vynikající antiseptické účinky a je známou složkou mnoha farmaceutických přípravků proti nachlazení, chřipce nebo bolestem svalů. Existuje 700 druhů eukalyptů, z nichž se v aromaterapii nejvíce využívá globulus, který působí dobře jako stimulant, osvěžuje, je antiseptický a dobře prokrvuje.
Čajovník
Čajovníkový (tea tree) olej je v aromaterapii středem pozornosti a nyní se přidává do celé řady kosmetických a dentálních produktů. Pochází z Austrálie, především pak z oblasti Nového Jižního Wallesu, a domorodí obyvatelé ho používali jako tradiční lék. S ohledem na své antiseptické, protiplísňové a antivirové účinky, je vhodné mít tento olej v domácí lékárničce.
Šalvěj
V tradičním lékařství se používala zejména na zmírnění menstruačních potíží. Olej je známý svými výrazně povzbuzujícími účinky, zlepšuje náladu a dodává optimismus. Dále se používá při léčbě kašle, astmatu, při masáži suché pokožky. Má uklidňující až sedativní účinky a dobře se míchá s jasmínovým, pomerančovým nebo levandulovým olejem.
Dobré trávení
Také při zažívacích potížích může být aromaterapie velice přínosná. Každý den konzumujeme různé druhy potravin, které mají různou kvalitu a často jíme chaoticky. Strava prochází trávicí soustavou pomalu, a proto nás trápí různé potíže, například zácpa. Éterické oleje pomáhají zlepšovat trávení, urychlují průchod stravy trávicí soustavou a mírní stres, který se za podobnými potížemi velmi často skrývá. Éterické oleje, například mátový, zázvorový, z černého pepře, citrónové trávy nebo pomerančový, stimulují trávení a zvyšují chuť k jídlu. Je potřeba zdůraznit, že éterické oleje se nesmí užívat vnitřně. Výstelka trávicího ústrojí je velmi citlivá a vnitřním užitím by došlo k jejímu poškození.
Máta peprná
V antickém Řecku se při slavnostních příležitostech používala při zdobení šatů a na hlavách se nosily mátové věnce. V 18. století se máta pěstovala v Anglii na slavných lánech v hrabství Surrey. Nyní pochází většina oleje ze Spojených států a přidává se do zubních past a žvýkaček. Máta posiluje a osvěžuje, pomáhá při bolestech hlavy a zmírňuje psychické napětí.
Fenykl
V dávných dobách byly fenyklu přisuzovány tonizující účinky při únavě očí. Je také obsažen
v přípravku proti nadýmání a kolice malých dětí. Rozředěný fenyklový olej, rozetřený po ramenou napomáhá ke stimulování tvorby mléka. Fenykl se dále používá ke zmírnění menstruačních bolestí, při syndromu dráždivého tračníku a při zácpě.
Neutrální oleje
Při masážích je nutné éterické oleje zředit s neutrálním rostlinným olejem, tzv. nosičem, který umožňuje éterickým olejům proniknout do organismu a rozvinout své léčivé účinky. Doporučuje se kupovat nosiče lisované za studena, co možná nejméně rafinované, protože si uchovávají veškeré důležité vitaminy a minerální látky. Éterické oleje se rozpouštějí také v mléce nebo krému. V aromaterapii hovoříme o krémech a mlécích jako o jednoduchých emulgacích rostlinných olejů. Krém je poměrně hustý a dobře vyživuje pokožku, mléko je zpravidla tekutější a při nanesení na pokožku lehčí.
Mandle
Tento velmi hodnotný olej se používal při péči o pokožku již za vlády Římanů a dodnes se používá v kosmetickém průmyslu při výrobě krémů, pleťových mlék, atd. V aromaterapii patří mezi nejoblíbenější nosiče. Esenciální mastné kyseliny v mandlovém oleji hrají významnou roli při ochraně zdraví pokožky, podpoře krevního oběhu a růstu vlasů. Mandlový olej se doporučuje k masážím suché a citlivé pokožky nebo u strií.
Jojoba
Tento nosič se od ostatních neutrálních olejů liší tím, že je spíše tekutým voskem než rostlinným olejem. Velmi dobře se uplatní při péči o obličej, protože je příbuzná s kožními tuky. Výborně se hodí do krémů pro všechny typy pleti. Zanechává pokožku vláčnou a jemnou. Jojoba je také velmi dobrým základem pro parfémy.
Avokádo
Tento nosič se získává z dužiny avokáda. Poprvé byl objeven v Jižní Americe, Aztékové ho měli rádi kvůli jeho údajným afrodiziakálním účinkům. V 16. století se používalo avokádo v Mexiku jako povzbuzující prostředek při různých onemocněních. Nyní se využívá v kosmetice, přidává se do celé řady produktů. Avokádo obsahuje vitamin A, D, draslík a lecitin.
Pupalka dvouletá
Olej z pupalky dvouleté je výborné přírodní léčivo, které má tonizující účinky. Američtí domorodí ranhojiči ho používali k hojení ran. Je bohatá na kyselinu gama – linolenová, která se v těle nevytváří a musí být přijímána ve stravě, aby se podpořila tvorba prostaglandinů, které jsou důležité pro mnohé pochody v organismu. Za mnoha menstruačními potížemi u žen se skrývají právě nevyrovnané hodnoty prostaglandinů. Kyselina gama-linolenová má nesmírný význam při léčení různých kožních potížích, například lupénky nebo ekzémů.
Hroznová jádra
Tento nosič produkují vinařské oblasti Francie, kde se získává z hroznových peciček. V aromaterapii patří mezi velmi oblíbené masážní oleje. Není příliš mastný, provoní pokožku a nezanechává takřka žádné stopy. Při alergii na ořechy je adekvátní náhražkou mandlového oleje. Hodí se pro pokožku, která je pružná a nepotřebuje živiny.
Slunečnice
Slunečnice dorůstá do výšky až 3,5 metrů a pochází z Mexika a Peru. Byla důležitým motivem v aztéckých chrámech, kde se uctívalo slunce. Jedná se o všestranně využitelnou rostlinu, protože kromě semen se sklízí také její stonek, který se používá v papírenství. Slunečnicový olej se získává z dozrálých semen, která ho obsahují asi 40 procent.
Pšeničné klíčky
Pšenice se pěstuje už přes 10 000 let a olej z pšeničných klíčků byl nalezen v egyptských hrobkách, starých 2000 let. Olej se získává z pšeničných klíčků, které obsahují velké množství vitaminů a minerálů. Tento olej je neobyčejně bohatým zdrojem živin pro pokožku, proto se používá při péči o suchou nebo stárnoucí pokožku a působí také jako přírodní konzervační prostředek aromaterapeutických směsí. Je bohatý na vitamin E, který je přírodním antioxidantem a je přínosný pro stárnoucí a ekzematickou pokožku.
Péče o pleť
Jednoduché aromaterapeutické směsi pro obličej si můžeme snadno připravit také sami. Jestliže dáváme přednost kupovaným základům, musíme se přesvědčit, zda neobsahují žádné živočišné složky nebo přísady na bázi parafínu. Podle potřeby si můžete namíchat směsi na určitý typ pleti. V každé tváři a její mimice je napsán určitý příběh. Když obličej odpočívá, vrásky se vyhlazují a čelisti uvolňují, oči přibližují a patrně se ulevuje také kostem. V bdělém stavu zatínáme zuby, když jsme frustrovaní, při soustředění přivíráme oči, a krčíme čelo.
Účinek obličejové masáže
Masáž obličeje je svým způsobem umění a vyžaduje trpělivost, hbitost prstů a vnímavost k detailům. K jednoduché masáži potřebujeme 5 mililitrů (1 lžička nosiče), smíchaných s jednou kapkou oleje pro krásnou pokožku, například růžovým, nerolovým nebo ze santalového dřeva, který přinese hluboké uvolnění. Masáž pomáhá při bolestech hlavy, vyhlazuje vrásky a oddaluje stárnutí pleti.
Éterické oleje pro nohy
Domácí masáž po náročném pracovním dni je neobyčejně uvolňující. Jestliže máme doma nějakou nádobu na nohy, dáme do ní teplou vodu a přidáme šálek soli z Mrtvého moře nebo jakoukoli jinou, popř. 1 kapku mátového a 2 kapky levandulového oleje. Po asi 15 minutách nohy vyndáme, osušíme a pak promasírujeme buď směsí, zředěnou nosičem, nebo krémem na ztvrdlou a vysušenou kůži. Můžeme vyzkoušet smíchat 3 kapky oleje z černého pepře, 3 kapky mátového a 4 kapky rozmarýnového oleje s 20 mililitry (4 lžičkami) nosiče nebo krémového základu. Směs musíme pečlivě vetřít do kůže na patách a palcích a do míst s vysušenou kůží.
Aromatické koupele
Koupel s éterickými oleji je vhodné domácí hýčkání těla. Hodí se především na noc, jako relaxace po dlouhém, náročném dni. Do koupelny si můžeme dát svíčky a pustit si nějakou příjemnou hudbu. V minulosti se k provonění koupelny používaly sáčky s bylinkami. Éterické oleje jsou více koncentrovanější než bylinky, takže je dostačující přidat pouze pár kapek. Koupel můžeme ozvláštnit několika růžovými okvětními lístky, sušenou levandulí nebo snítkou bylin, například rozmarýnu, majoránky nebo máty. Někteří lidé si do koupele přidávají své oblíbené krystaly. V koupeli bychom měli setrvat asi 20 minut a poté si dopřejeme suchý zábal a ještě chvíli poležíme.
Mléčná koupel
K 30 mililitrům plnotučného mléka přidáme 3 kapky oblíbeného éterického oleje, můžeme použít dva druhy. Dobře promícháme a vlijeme do teplé vody. Aby byla koupel s éterickými oleji opravdovým zážitkem, je potřeba dodržovat některá pravidla. Éterické oleje přidáváme do koupele až po napuštění vody – po nakapání, doporučuje se celkem 4-6 kapek, je rukou mírně promícháme s lázní a už se stačí pouze ponořit. Pokud je to možné, po koupeli nepoužíváme žádná mýdla. Královna Kleopatra se prý koupala v oslím mléce. Nám postačí 30 mililitrů (6 lžiček) plnotučného mléka a přidáme oblíbený éterický olej.
